V současnosti neexistuje žádný důvod věřit, že rostliny cítí bolest, protože postrádají centrální nervový systém, nervová zakončení a mozek. Existuje teorie, že hlavním důvodem, proč zvířata mají schopnost cítit bolest, je určitá forma sebeochrany. Pokud sáhnete na něco, co vás může zranit, naučí vás bolest, kterou to vyvolá, abyste na to příště už nesahali. Protože rostliny se nemohou pohybovat a nemají potřebu naučit se vyhýbat se určitým věcem, byla by taková schopnost nadbytečná a evolučně nelogická. Navíc skutečnost, že rostliny mohou nebo nemusí být schopny trpět, neospravedlňuje působení bolesti a tísně zvířatům, jako jsou psy, krávy, potkani nebo slepice, u kterých víme, že jsou toho schopna velice dobře.
Bylo by pokrytecké, POKUD bychom použili stejná kritéria nebo morálně relevantní vlastnosti, které používáme na zdůvodnění práv zvířat, i na rostliny. Kritéria citovaná hnutí za PZ jsou „bolest a utrpení“ a bytí „předmětem života“. Posouzení toho, jak se rostliny kvalifikují na tato kritéria, vede k následujícím závěrům.
První, naše nejlepší věda k dnešnímu dni ukazuje, že rostliny postrádají jakékoli zdání centrálního nervového systému nebo nějaké jiné struktury pro takové složité schopnosti, jako je vědomí utrpení pociťované bolesti.
Druhý, rostliny prostě nemají žádnou evoluční potřebu cítit bolest. Pohyblivá zvířata mají prospěch ze schopnosti cítit bolest; rostliny ne. Příroda nevytváří pro nic za nic složité schopnosti, jako je pocit bolesti, pokud v tom není nějaká výhoda pro přežití organismu.
Prvním bodem se zabýváme podrobněji v otázkách #43 a #44. Obecný argument pokrytectví je probírán v otázce #4. –TA
VIZ TAKÉ: #4, #39, #40, #41, #43, #44
Zpět na Hmyz a rostliny