#44 Neexistují studie, které ukazují, že rostliny dokážou křičet apod.?

Jak může něco bez hlasového ústrojí křičet? Možná se tazatel snažil naznačit, že rostliny nějakým způsobem vyjadřují pocity či emoce. Tato představa je popularizována v knizeTajný život rostlin“, od Tompkins and Bird, 1972. Tato kniha popisuje „experimenty“, v kterých rostliny údajně odpovídají na zranění a dokonce i na myšlenky a emoce lidí okolo. Odpovědi sestávají ze změn v elektrické vodivosti jejich listů. Pravdou však je, že ze snah zopakovat tyto pokusy nevzniklo nic jiného než zmatek. Na některé konečné recenze se můžete podívat v Science, 1975, 189:478 a v The Skeptical Inquirer, 1978, 2(2):57.

Ale co reakce rostlin na napadení hmyzem? Naznačuje to, že rostliny „cítí“ bolest? Žádná publikovaná kniha či studie ve vědeckém časopise nebyla citována s tím, že by ve skutečnosti tvrdila, že „rostliny cítí bolest“. Existují zajímavá data, která naznačují, že rostliny reagují na lokální poškození tkáně a dokonce vydávají signalizující molekuly, které stimulují chemické obrany rostlin okolo. Ale jak je to relevantní k tvrzení, že rostliny cítí a trpí bolestí? Kde jsou opakované experimenty a citace podrobené recenzím tohoto domnělého faktu? Žádné nejsou.

Zvažme, pro účely argumentace, formu logiky používanou propagátory rostlinné bolesti:

premisa 1: Rostliny odpovídají na „smyslové“ vjemy.

premisa 2: Jak je definováno ve slovníku, cokoliv, co odpovídá na smyslové vjemy je vnímavé.

závěr 1: Rostliny jsou vnímavé.

premisa 3: Vnímavé bytosti jsou si vědomy smyslových vjemů.

závěr 2: Rostliny jsou si vědomy smyslových vjemů.

premisa 4: Být si vědom škodlivého podnětu je nepříjemné.

závěr 3: Škodlivé podněty jsou pro rostliny nepříjemné, tedy bolestivé.

Objevuje se zde velký logický podvod. Význam termínu „vnímavý“ se mění mezi premisou 2 („odpovídá na smyslové vjemy”) a premisou 3 (“vědomý si smyslových vjemů”). Tak je dvojsmyslnosti slova “vnímavýpoužito k propašování falešného závěru 3. Objevuje se také dvojsmyslnost významu „škodlivý“ („nepříjemný“ versus běžněji chápaný význam). –TA

Pokud dokážeme na okamžik (klamně) předpokládat, že rostliny cítí bolest, pak můžeme snadno tvrdit, že eliminací zvířecích chovů snížíme celkovou bolest působenou rostlinám, což vede k ironickému závěru, že propagátoři bolesti rostlin podporují pozici PZ. To je dále probráno v otázce #46. –DG

VIZ TAKÉ: #42, #43, #46

Zpět na Hmyz a rostliny

This entry was posted in Práva zvířat FAQ. Bookmark the permalink. Both comments and trackbacks are currently closed.
  • Archives