Než uvážíme otázku práv, podívejme se nejdříve na otázku „Co hmyz?“. V přesném slova smyslu mezi hmyz řadíme malé bezobratlé živočichy z třídy Insecta, jejichž dospělci mají tři páry nohou, tělo rozdělené do tří článků a obvykle se dvěma páry křídel. Použijeme volnější definici, která zahrnuje i podobná bezobratlá zvířata jako pavouky, stonožky a klíšťata.
Hmyz má gangliový nervový systém, na rozdíl od centrálního nervového systému obratlovců. Takový systém je charakterizován místními shluky neuronů, nazvývanými ganglia, které jsou specializované na článek těla, ke kterému patří. Mezi nimi existují vzájemná propojení, ale tato spojení nefungují ani tak jako komplexní souhrnná cesta, ale spíše jako místní segmentová koordinace. Například vlny pohybu nohy šířící se po těle stonožky jsou zprostředkovány intersegmentovými spojeními.
U některých druhů jsou cefalická ganglia dostatečně velká a komplexní, aby zaopatřila velmi komplexní chování (např. u humrů a chobotnic). O sépiích (nejde o hmyz, ale o jiného bezobratlého s gangliovým nervovým systémem) se někdy říká, že jsou zhruba stejně inteligentní jako psi.
Hmyz je schopen primitivního učení a vykazuje, co by mnozí popsali jako inteligenci. Pavouci jsou známí svými schopnostmi a dovednostmi; zda to může být zavrženo jako instinkt je sporné. Včely se zajisté mohou do určité míry učit. Pokud jim nabídnete odměnu z bidýlka určité barvy, vrátí se nejdříve k bidýlkům stejné barvy. Také se naučí polohu jídla a předávají tuto informaci svým kolegům. Nicméně toto učení bývá vysoce specializované a platné jen na určité oblasti.
Vedle primitivního mentálního života popsaného výše existují důkazy, že hmyz může cítit bolest a utrpení. Například nervový systém žížaly při poranění začne vyměšovat opiovou látku. Podobné reakce jsou vidět u obratlovců a jsou všeobecně přijímány jako mechanismus na zmírnění bolesti. Na druhé straně se opiáty podílí i na funkcích nesouvisejících s potlačením bolesti, jako je termoregulace a ovládání chuti k jídlu. Přesto je toto spojení mezi sekrecí a tkáňovým poškozením vysoce přesvědčivé.
Žížaly se také velice energicky kroutí, pokud jsou napíchnuty na háček. V možné opozici vůči tomuto se staví další pozorování. Například břicho krmící se vosy může být uříznuto a její hlava může dál sát (podle všeho bez tísně?).
Singer cituje tři kritéria pro rozhodnutí, zda má organismus schopnost trpět bolestí: 1) objevují se příznaky v chování, 2) má odpovídající nervový systém, a 3) existuje evoluční prospěšnost pro prožitek bolesti. Zdá se, že tato kritéria dostačují pro hmyz, i když jen primitivním způsobem.
Teď jsme vybaveni, abychom se mohli vypořádat s otázkou práv hmyzu. Za prvé, můžete tvrdit, že tato otázka není tak závažná jako u jiných zvířat, protože na vykořisťování zvířat nejsou postaveny průmysly. Ale to není pravda; velké průmysly jsou vystavěny na produkci medu, hedvábí a karmínu a nezapomeňme na masová úmrtí hmyzu vyplývající z našeho využívání insekticidů. I pokud by tento argument byl pravdivý, nemělo by nás to zastavit od snahy být konzistentní při aplikování našich principů na všechna zvířata. Hmyz je součástí zvířecího království a bylo by potřeba zvláštních argumentů, abychom je vyloučili z všeobecného sporu o PZ.
Někdo by udělal čáru u určitého stupně složitosti nervového systému, např. jen zvířatům schopným operačního podmiňování musí být přiznána práva. Jiní se mohou dohadovat, že by tato čára měla být umístěna jinde. Někdo může požadovat stupnici života se stoupající schopností cítit bolest a trpět. Také mohou na této stupnici vyznačit rysku, pod kterou nejsou práva aktivně přiznávána. Nachází se ta ryska nad hmyzem a nižším bezobratlími? Nebo by tam neměla být žádná ryska? To je jedna ze stále aktivně diskutovaných otázek v komunitě PZ.
Lidé, kteří usilují o život bez krutosti, se pokusí tuto linii zatlačit, jak jen to půjde, a v případě pochybností se přikloní na stranu pochybností. A rozhodně se můžeme vyhnout působení zbytečného utrpení hmyzu.
Praktické otázky zapojené do přiznání práv hmyzu jsou probírány v následujících dvou otázkách. –DG
„Chci si uvědomit bratrství či identitu nejen s bytostmi zvanými člověk, ale chci si uvědomit identitu se vším životem, i s takovými věcmi, které se hemží po zemi.“ –Mahatma Gandhi (státník a filosof)
„Co to je, že by mělo naznačit nepřekonatelnou linii? … Otázkou není, zda dokáží myslet, ani zda dokáží mluvit, ale zda jsou schopna trpět.“ –Jeremy Bentham (filosof)
Zpět na Hmyz a rostliny