Už jen tím, že tohle řekneš, mi říkáš, co mám a co nemám dělat! Všichni máme právo na svůj vlastní názor, ale svoboda myšlení neznamená vždy svobodu konání. Máte právo věřit, čemu chcete, pokud to neubližuje někomu jinému. Možná si myslíte, že zvířata by měla být zabíjena, že černoši by měli být zotročeni, nebo že ženy by měly být bity, ale to vám nedává právo uvádět svou víru do praxe. A co se týče říkání lidem, co mají dělat – existuje společnost, tedy budou existovat i pravidla, která řídí chování lidí. Samotnou podstatou reformních hnutí je říkat lidem, co mají dělat – nevyužívejte lidi jako otroky, nebijte svoji ženu atd. – a zpočátku se všechna hnutí setkají s opozicí lidí, kteří chtějí dál pokračovat v kritizovaném chování.
Existuje ne úplně nepatrný rozdíl mezi nucením názoru a jeho zdůrazňováním. Stoupenci PZ rozhodně nenutí své názory ve smyslu, řekněme, jako je nutila španělská inkvizice nebo jako církev nutila své názory Galileovi. Nicméně cítíme morální povinnost předložit své argumenty veřejnosti a často svým přátelům a známým. Je pro to dostatečné množství precedentů: protesty proti otroctví, protesty proti válce ve Vietnamu, odsuzování rasismu atd.
Někdo by mohl poukázat, že nejvážnější nucení provádí vykořisťovatel zvířat na svých nevinných a bezbranných obětech. –DG
„Pokud svoboda vůbec něco znamená, je to právo říct lidem, co nechtějí slyšet.“ –George Orwell (author)
„Nikdy je nenapomínám. Jen říkám pravdu a oni si myslí, že je to napomenutí.“ –Harry S. Truman (33. prezident USA)
VIZ TAKÉ: #11, #87–#91