Na světě existují oblasti, kde je možné pasení „hospodářských“ zvířat, ale kde zemědělství možné není. Pokud lidé v těchto podmínkách nejsou schopni směnit plodiny a musí chovat „hospodářská“ zvířata, aby přežili, jen málokdo by tuto praxi zpochybil. Nicméně takové oblasti jsou v porovnání s úrodnými a semiardními oblastmi, které jsou v současnosti zužitkovány na intenzivní pastvu, velmi malé a nepřispívají znatelně k světovým zásobám potravin. (Někdo by mohl tvrdit, že je morálně vhodnější v takových oblastech nežít.)
Opravdovým problémem je intenzivní pastva v úrodných a semiaridních oblastech. Využití takových oblastí na pastvu „hospodářských“ zvířat zmenšuje světové zásoby potravin. Keith Acker píše ve své „A Vegetarian Sourcebook“ následující:
Množství zdrojů půdy, energie a vody využívané na živočišné zemědělství se pohybuje v rozmezí od desekrát až tisíckrát tolik, než je nutné na výrobu ekvivalentního množství rostlinné stravy. A živočišné zemdělství tyto zdroje nejen využívá, ale vyčerpává je. To je věc historických záznamů. Většina vyčerpání světové půdy, eroze, podzemních vod a deforestace – faktory, které nyní ohrožují samotný základ našeho potravinového systému – jsou výsledkem této obzvláště ničivé formy potravinové produkce.
Živočišné zemědělství je také největší příčinou celosvětové deforestace, jak v historii, tak v současnosti (mezi roky 1967 a 1975 byly dvě třetiny z 300 000 km2 ztraceného lesa převedeny na pastvu). Mezi roky 1950 a 1975 se oblast lidmi vytvořené pastvy ve Střední Americe více než zvýšila, téměř všechna na úkor deštných pralesů. I když se tento trend zpomalil, stále pokračuje alarmujícím a nezadržitelným tempem.
Pastva vyžaduje rozsáhlé plochy země a důsledky nadměrné pastvy a eroze půdy jsou velmi závažným ekologickým problémem. Podle umírněných odhadů je 60 procent veškerých amerických travnatých ploch přepásáno, což ústí ve ztrátu miliard tun půdy každý rok. Množství americké ornice ztracené k dnešnímu dni je okolo 75 procent a 85 procent z toho je přímo spojené s pastvou „hospodářských“ zvířat. Přepásání bylo největší příčinou lidmi vytvořených pouští.
Někdo by mohl tvrdit, že pastva začíná být nahrazována „modelem výkrmny“. V těchto systémech se „hospodářská“ zvířata pasou, než jsou převezena do výkrmny na konečný „výkrm“ pomocí obilovin rostoucích na úrodné půdě. I přesto, že to určitým způsobem pastvu omezuje, není eliminována a výkrmná část tohoto modelu stále představuje vysoce nehospodárné využití plodin (abychom nakrmili člověka „hospodářskými“ zvířaty, je potřeba šestnáctkrát více obilovin, než by bylo potřeba, pokud by byly zkonzumovány přímo). Bylo odhadnuto, že v USA je 80 procent kukuřice a 95 procent ovsa zkrmováno „hospodářským“ zvířatům. –TA
„Vyrostl jsem v zemi dobytka – proto jsem se stal vegetariánem. Maso nestojí za nic, pro zvířata, pro životní prostředí ani pro vaše zdraví.“ –k.d. lang (muzikant)
Zpět na Praktické otázky