#19 Zvířata se o nás nestarají; proč bychom se my měli starat o ně?

Tazatelův postoj – že bychom v podstatě měli dát práva jen těm, kdo jsou schopni respektovat ta naše – je znám jako argument reciprocity. Je nepřesvědčivý jako popis toho, jak naše společnost funguje, tak jako předpis toho, jak by fungovat měla.

Jeho popisná síla je poryta jednoduchým pozorováním, že dáváme práva velkému množství jednotlivců, kteří nemohou respektovat ta naše. Mezi ně patří staří lidé, lidé trpící degenerativními onemocněními, lidé trpící nevratným poškozením mozku, vážně mentálně postižení, nemluvňata a malé děti. Například instituce, která rutinně obětuje takové jedince na testování nového hnojiva, by určitě byla považována za těžce porušující jejich práva.

Původní tvrzení si nevede o nic lépe jako etický předpis. Budoucí generace nejsou například schopny opětovat naše obavy, tedy by pod takovým pohledem nevznikla žádná etická škoda, pokud bychom zavrhly starosti o škody na životním prostředí, které nepříznivě ovlivní budoucí generace.

Klíčový nedostatek tazatelova postoje leží v opomenutí řádně rozlišovat mezi následujícími schopnostmi:

Schopnost pochopit a respektovat práva druhých (morální činitel).

Schopnost těžit z práv (morální objekt).

Jednotlivec může těžit z práv bez toho, aby byl morálním činitelem. Pod tímto pohledem je možné ospravedlnit rozdíl mezi dvěma jednotlivci (lidským a nelidským) s objektivním rozdílem, který je RELEVANTNÍ rozdílu v zacházení. Pokud bychom například chtěli vyčlenit člověka z akademického studijního programu, nemůžeme se odvolávat na to, že má pihy, Odvolali bychom se na to, že nemá dostatek akademických předpokladů. To první je irelevantní; druhé relevantní. Podobně, pokud zvažujeme právo necítit bolest a netrpět, je morální činitel irelevantní; relevantní JE morální objekt. –AECW

Domněnka, že se o nás zvířata nezajímají, může být také zpochybněna. O zvířecích společnících se ví, že jsou schopna přivolat pomoc, pokud se jejich lidé ocitnou v potížích. Ví se o nich, že jsou schopna nabídnout útěchu, když jsou jejich lidé rozrušení. Rmoutí se, pokud jejich lidští společníci zemřou. –DG

Viz také: #17, #23, #36

Zpět na Zvířata a morálka

This entry was posted in Práva zvířat FAQ. Bookmark the permalink. Both comments and trackbacks are currently closed.
  • Archives