Abychom nezapomněli konečný bod toho, co následuje, nezapomeňme na ústřední tezi PZ. Jednoduše řečeno: pokud s námi zvířata sdílejí do určité míry určité morálně relevantní atributy, pak jim do té míry svěřujeme patřičné ohledy a zájmy. Dva pravděpodobně relevantní atributy jsou: a) schopnost bolesti a utrpení a b) schopnost být „předmětem života“, tedy bytí, kterému záleží na tom, zda je jeho život dobrý nebo špatný.
Obě z těchto vlastností vyžadují existenci mentálních stavů. Také poznamenejme, že abychom mohli mluvit o řádných „mentálních stavech“, měl bychom poznamenat, jak stanovuje běžné použití, že takové stavy jsou označené vědomím. Není dostatečné označit mentální stavy jen podle zdánlivé přítomnosti účelnosti či úmyslnosti, protože, jak uvidíme níže, mnoho materiálních předmětů má zdánlivě úmyslné chování.
Tedy jak pak řádně přiřadit existenci mentálních stavů jiným zvířatům, či nám samotným, když na to přijde? Nemůžeme odvodit přítomnost cítěné bolesti jednoduše přítomností třídy chování, která jsou funkční pro vylepšení organismu či vyhýbání se škodlivým podnětům. Teploměry očividně reagují na změny teploty v prostředí a odpovídají funkčně vhodným způsobem, aby obnovili počáteční „preferovaný“ stav. Avšak byli bychom bláhoví, kdybychom teploměrům přisoudili schopnost „cítit“ nějaký druh termální „bolesti“. Ani umístění závorek okolo našich termínů nás neuchrání před absurditou.
Očividně behaviorální kritérium dokonce funkčního vyhybání/ochranných reakcí není dostatečným a ani potřebným přiznáním bolesti jako vnímaného mentálního stavu.
Věda, včetně biologických věd, je zavázána pracovnímu předpokladu vědeckého materialismu či fyzikalismu (viz „Metafyzické základy moderní vědy“ od E. A. Burtta, 1924). Musíme pak začít s obecně přijímaným vědeckým předpokladem, že hmota je jedinou existečnou či skutečnou primordiální složkou vesmíru.
Řekněme hned na začátku, že vědecký materialismus jako takový nevylučuje existenci vznikajících či funkčních kvalit, jako je mysl, vědomí a pocit (či dokonce, troufám si říct, svobodná vůle), ale všechny takové kvality jsou závislé na existenci organizované hmoty. Pokud neexistuje hardware, neexistuje nic, na čem by software mohl běžet. Pokud neexistuje nepoškozený, živý mozek, neexistuje mysl. Také by mělo být řečeno, že dokonce i v současných verzích dualismu či teorie mysli závisí zosobnění mentálních stavů na přítomnosti dostatečně organizované hmoty.
Abychom věc stručně uvedli, kognitivní funkce jako vědomí a mysl jsou spatřovány jako vznikající vlastnosti dostatečně organizované hmoty. Tak jako je dýchání funkcí dýchacího systému, tak je i vědomí funkcí nesmírně složitých informačněprocesních dovedností centrální nervové soustavy. Je teoreticky možné, že budoucí počítače, s ohledem na dostatečně složitou a uspořádanou organizaci hardwaru a chytrého softwaru, budou vykazovat odpovídající vznikající kvality. I když takové počítače neexistují, VÍME, že určité živé organismy na této planetě vládnou odpovídající složitostí specializovaných a vysoce organizovaných struktur pro vznik mentálních stavů.
V teorii mohou rostliny oplývat mentálním stavem bolesti, ale pokud, a jen pokud, by existovala odpovídající složitost organizované rostlinné tkáně, která by mohla sloužit k podnícení vyšších řádů mentálních stavů vědomí a vnímané bolesti.
Neexistuje žádný morfologický důkaz, že se u rostlin taková složitost tkání vyskytuje. Rostliny postrádají specializované struktury potřebné pro výskyt mentálních stavů. Tím neříkáme, že nemohou vyjádřit složité reakce, ale pokud je označíme za „vnímanou bolest“, jednoduše takovým reakcím přisoudíme vyšší význam.
Co se týká všech savců, ptáků a plazů, víme, že mají dostatečně složité neurální struktury, které umožňují vnímání bolesti, plus evoluční potřebu pro takové vědomě vnímané stavy. Mají složité a specializované smyslové orgány, mají složité a specializované struktury pro zpracování informací a pro centrálně řízená vhodná chování v souladu s mentálním znázorněním, integrací a reorganizací této informace. Vhodné přisouzení vnímané bolesti u těchto zvířat je dobře ospravedlněné. U rostlin není, ani v nejbujnějších představách. –TA
Absurdita (a často neupřímnost) propagátorů rostlin cítících bolest může být snadno odhalena následujícími dvě otázkami:
1) Souhlasíte, že zvířata jako psi a kočky by měla před operací dostat analgetika?
2) Jste přesvědčeni, že rostliny by měly dostat léky tišící bolest před prořezáváním? –DG
Zpět na Hmyz a rostliny