Jsou dva způsoby, jak si vyložit tuto otázku. V prvním může tazatel odkazovat na „zvířata“ jako druh, tedy by argument přesněji zněl následně:
„Ekologickým zařazením krav je být chovány na farmě; za to, že je využíváme, si zajistí pokračující přežití.“
V druhém může tazatel odkazovat na „zvířata“ jako na jednotlivce, tedy by argument přesněji zněl:
„Jednotlivé krávy, které chováme, abychom je snědli, by nežily, kdybychom to nezařídili.“
Nejdříve vyřešíme druhovou interpretaci, pak jednotlivou interpretaci. Tazatelův argument se podle všeho vztahuje na všechny druhy zvířat; abychom to zkonkretizovali, použijeme krávy jako příklad pro následující text.
Je nesprávné prohlašovat, že krávy by existovaly, jen pokud je budeme chovat pro lidskou spotřebu. Za prvé, v mnoha částech Indie i jinde jsou dnes lidé a krávy zapojeni v recipročním a uctivém vztahu. Teprve v nedávné historii lidstva byl tento vztah narušen do jednostranného využívání, které vidíme dnes. Mezi porážkou/konzumací a vyhynutím EXISTUJE prostor. (Zaujatý čtenář může shledat knihu Jeremyho Rifkina Beyond Beef jako poučnou v tomto předmětu.)
Za druhé, několik organizací provozuje programy na záchranu zvířat před vyhynutím. Není žádný důvod předpokládat, že na krávy by se nevztahovaly.
Druhový argument je chybný také proto, že ve skutečnosti naše velkochovy mají za následek ničení životního prostředí a ztrátu jiných druhů. Například vykácení deštných pralesů kvůli pastvě vedlo k vyhynutí bezpočtu druhů. Velkochovy ničí životní prostředí na šesti kontinentech. Proč se tazatel obává o krávy jako druh, zatímco je naprosto lhostejný k těmto dalším druhům?
Mohla by to mít něco k dočinění s tím, že chce pokračovat v konzumaci krav?
A nakonec i z etické teorie můžeme vystavět silný argument proti tomuto druhovému případu. Argumenty podobné tazatelovým nás mohou žádat, abychom přijali praktiky, které jsou všeobecně odsuzovány. Představte si společnost, která chová zvláštní druh lidí, které využívá jako otroky. Tvrdí, že tato rasa by neexistovala, pokud by je nemnožili jako otroky. Uzná čtenář takové ospravedlnění?
Teď se přesuňme na jednotlivou interpretaci otázky. Jedním způsobem, jak vyvrátit tento argument, je odpověď následovně: „Je lepší nenarodit se, než se narodit do života plného utrpení a s brzkou smrtí.“
Mnoha lidem to přijde dostatečné. Nicméně někdo by mohl namítnout, že skutečnost, že život před smrtí je utrápený není nutná. Předpokládejme, že o krávy je dobře postaráno, než jsou bezbolestně zabity a snědeny. Není pravdou, že jednotlivé krávy by si neužily své krátké životy, pokud bychom je nechovali na konzumaci? Kromě toho, co když vynahradíme sebrání života jednoho jedince přivedením jiného jedince na svět?
Peter Singer původně věřil, že je tento argument absurdní, protože nikde kolem nejsou kraví duše, které čekají, až se narodí. Mnoho lidí uznává tento pohled a považuje ho za dostatečný, ale Singer ho nyní odmítá, protože uznává, že přivést bytost do příjemného života uděluje této bytosti výhodu. (Rozsáhlou diskuzi na toto téma najdete v druhém vydání Osvobození zvířat.) Jak pak máme postupovat? Klíčem je, aby HPZ prosadilo, že lidé i nelidé mají stejné právo nebýt zabiti lidmi. Na etický problém může být jasně nahlíženo aplikováním argumentu na lidi. Uvažme příklad páru, který porodí dítě a sní ho ve věku devíti měsíců, jakmile se jim narodí další dítě. Devítiměsíční dítě nemá větší rozumové schopnosti o své situaci nebo budoucích plánech, než má kráva, takže není žádný důvod proč tyto dva příklady odlišovat. A přesto bychom určitě tento pár odsoudili. Odsoudíme je, protože dítě je jedince, kterému udělujeme právo nebýt zabit. Proč toto právo neudělíme i krávě? Myslím, že odpovědí je, že je to proto, že ji tazatel chce sníst. –DG
„Bylo mnohem lepší, že vnímavá bytost neměla vůbec existovat, než aby existovala jen, aby protrpěla úplné strádání.“–Percy Bysshe Shelley (básník)
Viz také: #12
Zpět na Zvířata a morálka