zasláno anonymně:
“V noci 25. září vstoupili tři přátelé na malou koroptví farmu. Nebylo to poprvé, během posledních týdnů jsme ji navštívili několikrát v různých denních dobách. Už jsme věděli, jak se tam dostat, kde nechat auto, v kterých domech jsou sousedi apod.
Během cesty jsme si rozdělili role. Jeden bude hlídat jedinou cestu k farmě, dva kilometry od farmy, pro případ, že by se někdo objevil, a zbylí dva půjdou na farmu.
Klece byly obrovské oplocené oblasti s plastovou sítí místo střechy. Bylo to snazší, než jsme si mysleli. Měli jsme obavy z hluku, který udělají tisíce koroptví pokoušejících se létat uvnitř klecí, když jsme sítě porušili, ale bezpečí, které nám zajišťoval náš přítel na stráži, nám pomohlo zůstat v klidu.
Jakmile bylo pletivo porušené, postrčili jsme dřímající koroptve k úniku. Mysleli jsme, že pro ně bude složité najít otvor, ale jakmile jedna vyletěla, tucty dalších ji hned následovaly. Jako kdyby věděly, kde je svoboda.
Po hodině a s více než tisícem koroptví svobodných ve vzduchu jsme museli odejít.
Odcházeli jsme s úsměvem a unavení. Tisíc koroptví dostalo skvělou příležitost. Zemřely by v mnoha lovech, které budou muset být zrušeny. Díky dobrému nočnímu úsilí.
Díky všem, kdo bojují.”