Osvoboditelé jsou přesvědčeni, že dnes více než kdy jindy v minulosti jsou lidé produkty společnosti. Naše životy jsou naplněny reklamami, které nám říkají, jak se máme chovat, co si máme myslet a cítit. Ať už je to televize, rádio, billboardy, noviny, časopisy, knihy nebo pošta, lidé jsou neustále bombardováni reklamami snažícími se vymýt spotřebitelům mozky. A funguje to. Reklamy byly dokonce schopné donutit lidi dvakrát zvolit bezduchého herce jako prezidenta Spojených států!
Ve světě, kde jsou vaše smysly přetíženy hovadinami, které se všechny týkají lidí, je těžké myslet na zvířata. Američané na sebe pomýšlí jako na nejsvobodnější lidi na Zemi, ale jsou ovládáni a manipulováni jako komiksové postavičky, žijící ve vymyšleném světě vytvořeném animátory z reklamek. I pokud by lidská povaha byla přístupná etice respektu ke zvířatům, tato společnost by to nepřipustila, říkají osvoboditelé.
Lidé, kteří věří, že zvířata mají právo žít své vlastní životy bez lidského vykořisťování, byli nazváni „teroristy“ klíčovými postavami statusu quo zneužívání zvířat, jako je dr. Louis Sullivan, americký ministr zdravotnictví a sociálních služeb. Ze strachu, že podobné komentáře odradí širokou veřejnost a způsobí ztrátu veřejných sympatií, odsuzují zastánci zvířat všechny nelegální taktiky osvobození zvířat a zavazují se k práci uvnitř systému, tak, jak to po nich tyrani zvířat chtějí. Všechny „teroristické“ aktivity svalují na ALF, s kterou, jak se zapřísahají, nemají co do činění, a slibují věrnost pravidlům a zákonům společnosti.
Co si podle osvoboditelů tito zastánci zvířat neuvědomují, je, že tyrani mají pravdu. Pokud bychom byli skutečnými zastánci zvířat, byli bychom teroristé. Tyrani vidí, že logické, konzistentní prodloužení filosofie práv zvířat není jen osvobozením zvířat od všech forem zneužívání, ale je to zničení kruté společnosti. Podle osvoboditelů zvířata nezískají svobodu jinak než úplnou revolucí.
Osvoboditelé očekávají, že pro zastánce zvířat je přijmutí tohoto tvrzení těžší než pro tyrany zvířat. Je to proto, že lidé, kteří chtějí bránit práva zvířat, mají stále z větší části zájem zůstat členy této společnosti. Neradi myslí na to, že žít ve společnosti jako normální občan a bránit zvířata před lidskou tyranií se navzájem vylučuje. Ale podle osvoboditelů se to vylučuje! Osvoboditelé jsou přesvědčeni, že je nemožné být skutečným zastáncem práv zvířat a zůstat členem této společnosti. Je to proto, že zneužívání zvířat je nedílnou charakteristikou tohoto systému.
Osvoboditelé vysvětlují svůj pohled pomocí následujícího argumentu.
Zneužívání zvířat ve společnosti má dvě podoby – zjevnou a skrytou. Zjevné podoby jsou všeobecně známy každému, kdo si přečetl knihu o právech zvířat nebo viděl film popisující vykořisťování zvířat. Čtenáře, kteří tyto informace neznají, odkážu na knihu Petera Singera Osvobození zvířat. Informace mohou být také získány od národních organizací jako Lidé pro etické zacházení se zvířaty (PETA). Nebo kontaktujte svou místní skupinu za práva zvířat.
Zřejmé formy vykořisťování zvířat jsou součástí denního konzumerismu naší společnosti. Nejzřetelnější je využití zvířat na jídlo. To je zdaleka největší a nejohavnější zločin proti naší nelidské rodině. Každý rok je jen v této zemi zavražděno 5,5 miliardy kuřat, 40 milionů krav a 95 milionů prasat. Vedle toho jsou zabity další miliony ovcí, krocanů, kachen a hus. Nikdo ani nepočítá miliardy ryb, krevet, škeblí, ústřic a dalších „mořských plodů“, které lidé jedí, nemluvě o miliardách „odpadních ryb“, želv a mořských savců a dalších necílových zvířat zabitých během procesu lovu.
Dalším zřejmým zneužíváním zvířat je využití jejich tělesných částí na oblečení a zdobení. Možná nejčastěji využívanou částí těla z těchto důvodů je kůže. Přitažlivost kožešin vede celosvětově k brutálnímu masakru více než 90 milionů zvířecích bytostí každý rok, včetně kojotích bytostí, vlčích bytostí, liščích bytostí, norčích bytostí, králičích bytostí, rysích bytostí, ondatřích bytostí, veverčích bytostí, mývalích bytostí, bobřích bytostí, skunčích bytostí a všech dalších zvířecích bytostí, které měly takové neštěstí, že se narodily s nádherným kožichem, který jim lidé chtějí ukrást. Přibližně polovina těchto bytostí, především lišek a norků, je „chována“ v hrozných podmínkách. Druhá polovina je lovena ve svých domovech v divočině.
Kůže je víc než jen vedlejším produktem masného průmyslu. Je významným tvůrcem zisku. Protože je každý rok poraženo tolik kravích bytostí, jsou dostupné hromady kravské kůže na použití v produktech od bot a dalšího oblečení ke kabelkám, návlekům na volanty a čalounění nábytku. Důvodem, proč je pro vegany tak složité najít produkty bez krutosti, tedy produkty bez jakýchkoliv přísad z mrtvých zvířat, je, že jatečný průmysl je velice úspěšný v prodeji svých produktů.
Peří poražených ptáků tvoří vycpávku spacáků a náplně polštářů. Mořské mušle slouží jako ozdoba, aniž by jejich kupci kdy uvážili, že tyto perfektní mušle nevyplavil příliv a že nebyly neobydlené. Hedvábí je získáváno z průmyslových bourcových bytostí, které jsou vařeny zaživa, aby se odstranil produkt jejich práce.
Dokonce i živá zvířata slouží jako ozdoby. Rybí nádrže a ptačí klece jsou soukromými zoo pro obyčejné lidi, ukazujícími zvířata, jako by nebyla ničím jiným než pěknými či zábavnými předměty, které nikdy neměly žít svobodně. S domácími psími a kočičími bytostmi často nezachází jinak než jako s exotickým nábytkem. A v ulicích turistických měst je s koňskými bytostmi s klapkami, udidlem a jařmem zacházeno jako s otroky a jsou nuceny táhnout kočáry plné necitlivých lidí, kteří nevidí dál, než za zapletené hřívy koní, aby si všimli znuděnosti a únavy v jejich očích.
I sportovní nadšenci využívají zvířata očividně násilnými způsoby. Někteří získávají potěšení ze vstupování do domovů divokých zvířat, lesů, pouští, jezer atd. a jejich zabíjení kulkami či šípy. Jiní si užívají střílení zvířat vypuštěných z klecí, jako v Hegins v Pensylvánii, kde každý rok střílejí hrdličky. Sportovní rybáři si velice užívají lov mořských bytostí a libují si ve „hře“ zvířat, která se snaží uniknout před bolestí v jejich ústech, nebo v jejich žaludcích, pokud háček spolkla. A někteří drsní a tvrdí kovbojové mají potěšení z bití hospodářských zvířat při rodeu, americkém ekvivalentu býčích zápasů.
Využití zvířat při testování kosmetiky je týrání, které se zastánci zvířat snaží uvést ve zřejmost. Někteří lidé si již uvědomují, že jejich domácí čističe, kosmetika, parfémy a mýdla byly vyvinuty s pomocí testování na zvířatech. Zvířata jsou trávena při testech LD (pozn. překl.: Lethal Dose = smrtelná dávka) 50, kdy jsou zvířata násilím krmena takovým množstvím produktu, které zabije 50 % testované populace. Králíci jsou oslepováni během testu Draize, kdy je jim produkt násilně aplikován do očí. Kromě zabíjení skrz tyto testy obsahují samotné produkty přísady získané z mrtvých zvířat. Mýdla jsou často vyráběna z tuku zvířat, další využití produktů mrtvých zvířat získaných z jatek.
Léky na předpis i ve volném prodeji jsou vyvíjeny a testovány na zvířatech. Farmaceutický průmysl je multimiliardovým podnikem a desítky milionů zvířat jsou zabity každý rok při vývoji nových činidel. Biomedicínský výzkumný průmysl je blízce spojen se světem léků a každý rok zabije 100 milionů zvířat. Ne všechny tyto léky jsou určeny pro přímou lidskou spotřebu. Polovina všech vyrobených antibiotik je podávána zvířatům odsouzeným na porážku, aby se minimalizovaly škodlivé účinky velkochovů na jejich růst a vývoj. Lidské bytosti samozřejmě konzumují tyto léky nepřímo, když konzumují zvířecí maso.
Nelidská zvířata využívají filmaři ve svých produkcích. Tak jako v cirkusech jsou tato zvířata cvičena k předvádění triků k pobavení necitlivých lidí. Lesk Hollywoodu oslepuje lidi před týráním, které se odehrává v zákulisí, kde jsou zvířata cvičena jako loutky.
Toto jsou jen některá ze zřejmých zneužití zvířat. Jsou zřejmá, protože jsou snadno k vidění nepředpojatým okem. Nicméně než se dostaneme ke skrytým formám, osvoboditelé vždy chtějí zdůrazňit ohavné zneužívání zvířat, které podporují dokonce i mnozí údajní vegetariáni. Je to využití zvířat při produkci mléčných produktů a vajec. Mnoho lidí si myslí, že tyto formy tekutého masa jsou neškodné, protože zvíře není v procesu zabito. Co by mohlo být přirozenější a mírumilovnější než kelímek jogurtu?
Málo lidí ví o spojení mezi mléčným průmyslem a produkcí telecího. Lidé, kteří se vyhýbají telecímu, by nikdy neměli pít mléko.
Kráva je oplodněna, aby vyprodukovala tele a začala tvořit mléko. Telata jsou od matek odebrána během několika dnů po porodu a poslána k producentům telecího, kde jsou přivázána v bednách, aby se minimalizoval jejich pohyb a nemohla se ani otočit. Díky tomuto mučení bude jejich maso křehké, protože nepoužívané svaly mají menší, snadněji rozkousatelná vlákna. Několik prvních měsíců stráví spoutána tímto způsobem v temnotě, budou pít práškové mléko plné antibiotik, trpět zápalem plic a průjmem, dokud okamžik porážky neukončí jejich bolest. Brzy budou nahrazena, protože jejich matky budou znovu oplodněny, aby se udržela produkce telecího i mléka. Nicméně ji přestanou využívat jako stroj na výrobu telecího a mléka, jakmile přestane být schopná produkovat ziskové množství mléka. V tu chvíli bude poražena a poslána výrobcům krmiva pro mazlíčky.
Vejce se také zdají být bez krutosti. Ale zamyslete se nad příšernými podmínkami velkochovů plných nosných slepičích bytostí a nad osudem všech slepic, i těch „z volného chovu“, jakmile přestanou produkovat dostatek vajec, aby se vyplatilo je krmit. Osvoboditelům je zřejmé, že nechtějí, aby s těmito členy rodiny bylo zacházeno tímto způsobem.
Podle tohoto osvoboditelského argumentu nemůže být žádný produkt pocházející od domestikovaných zvířat nikdy bez krutosti. Domestikace je otroctví službou lidem. Skrz genetickou manipulaci vybrali lidé zvířatům povahové rysy vhodné pro určité funkce. Dnešní slepice kladou nepřirozeně vysoké množství vajec. Krávy produkují tolik mléka, že jejich vemena se doslova táhnou po zemi a kopou si do nich při chůzi. Tito mutanti jsou produkty lidské důmyslnosti a vykořisťovatelských sklonů. Nic, co od nich pochází, není bez krutosti.
Můžete souhlasit s tím, že výše uvedené týrání nelidí musí skončit. Směrem k tomuto cíli se zavážete k veganské stravě a životnímu stylu a začnete se vyhýbat všem zvířecím produktům ve svém jídle, oblečení a domácích potřebách. Přestanete se dívat na filmy, které vykořisťují zvířata, a budete se vyhýbat zoo a cirkusům. A dokud se nebudete zapojovat do násilných sportů, můžete žít docela mírumilovným životem a cítit se jako skutečný zastánce zvířat.
Naneštěstí podle osvoboditelů si budete lhát do kapsy!
Skryté zneužívání zvířat je normální, takřka nevyhnutelnou součástí naší společnosti. Tento národ byl postaven lidmi, kteří ignorovali práva všech bytostí kromě bílých křesťanských Evropanů. Všichni víme, co se stalo americkým Indiánům. Ale v porovnání s našimi nelidskými členy rodiny s nimi zacházeli jako s králi.
Zamyslete se na okamžik, jaké by to bylo, kdybychom neměli žádné silnice s auty a náklaďáky na nich. Tento obraz je nemožné si představit, pokud si nepředstavíte nějaké kmenové bytí, kde malé skupiny lidí žijí v souladu s přírodou. V realitě dnešních měst a mezistátního obchodu je tento obraz čistou fantazií. Ale věděli jste, že silnice jsou druhým největším ničitelem nelidských životů? Každý den skončí jen ve Spojených státech pod koly aut a náklaďáků jeden milion zvířat!
Osvoboditelé chtějí, abyste se nad tím zamysleli, až příště někam pojedete. Pokud jedete na protest proti kožešinám, můžete omylem srazit veverčí bytost, skunčí bytost, mývalí bytost nebo jelení bytost. A situace je ještě více zdrcující, pokud uvážíte hmyzí bytosti. Někteří lidé rozšiřují svůj soucit i na pavoučí bytosti, muší bytosti, můří bytosti a další malé bytosti. Vypouští je ze svých domovů, pokud tam zabloudí. A mnoho veganů se vyhýbá medu a hedvábí kvůli respektu ke včelám a červům, kteří evidentně vyrábí své produkty pro svou vlastní potřebu, ne pro lidi. A přesto tito samí svědomití lidé vraždí tyto bytosti, někdy po stovkách, když jedou jen pár kilometrů ve svých kovových vrazích.
Pokud opravdu milujete zvířata, neřídili byste auto. Možná vám tento návrh připadá absurdní. Ale skutečností je, že projíždíte domovy jiných bytostí, když jedete skrz les, poušť, venkov a dokonce i ulice města. Zvířata nepovažují dálnice za tabu. Nechápou koncept věcných břemen silnic. Silnice je prostě jen vyčištěnou oblastí jejich životního prostoru. Dokonce jsou někdy přitahována k asfaltovým chodníkům kvůli teplu, nebo aby se nakrmila masem jiným bytostí, které byly rozmačkány nějakým vozidlem. Řízení auta je jako vstoupit do přeplněného lesa a vystřelit. V určitou chvíli musíte někoho trefit a zabít.
Pokud jste nezabili nějakého savce nebo ptáka během řízení, je to jen otázka času. Samozřejmě, pokud k takovým událostem dojde, nazýváme je „nehodami“. Znamená to, že jsme je neplánovali. Pokud vystřelíte v lese, řekněme při střílení na cíl, a zastřelíte nevinné zvíře, také byste to nazvali nehodou. Ale vědět, že někdo mohl být zastřelen při vašem cvičení, z toho dělá nezodpovědný čin. Rozhodně byste necvičili střílení v oblasti, kde by si hrály děti. Pokud byste to zkusili, zatkli by vás. A pokud byste někoho zabili, soudili by vás za zabití. Skutečnost, že šlo o nehodu, vás neuvolní z břemene zabití.
Podle osvoboditelů platí to samé pro řízení auta skrz dvorky jiných bytostí. Kvůli vašim činům některé zemřou a vy to víte. Pokračovat v řízení navzdory této skutečnosti je nezodpovědné a jde o čin agrese proti těmto nevinným bytostem.
Osvoboditelé vysvětlují, že z pohledu zvířat nezáleží na tom, jaké byly vaše úmysly. Možná jste jeli do útulku zachránit psa. Zvířata, která zabijete, nebudou odpočívat víc v pokoji s vědomím, že jste jim nechtěli ublížit.
O tomto problému lidé nechtějí přemýšlet. I ti, kdo dbají na svůj respekt vůči zvířatům, tuto otázku ignorují. Ti, kdo to zmínili, si stěžují, že se zabíjením zvířat na cestách se nic nedělá, a navrhují, aby lidé jezdili opatrněji. Taková hovadina, vykřikují osvoboditelé! Přijali byste, že lidé projíždí opatrně vaším dvorkem, když kolem běhají vaše pětileté sestry a bratři, ptají se osvoboditelé.
Skutečností je, že tato otázka je tak složitá právě proto, že řízení je nedílnou součástí moderního života. Lidé řídí do práce, obchodních center, škol, za přáteli a rodinami, do zábavních center, k doktorovi a na dovolenou. Auto se stalo životní nutností, skutečnost, která těší každého výrobce aut, ropné vrtaře, stavitele dálnic, provozovatele oceláren a výrobce pneumatik.
Nejen, že jsou jednotlivé rodiny přesvědčeny, že potřebují auto k vlastním přesunům, ale naše jídlo, palivo, oblečení a takřka každá jiná spotřebitelská položka se převáží náklaďáky. Národní, a světové, komunity nejsou soběstačné. Doprava je mízou ekonomiky. Bez ní by lidé museli žít v malých soběstačných skupinách.
Osvoboditelé jsou pro vyrovnání společnosti a život v malých skupinách mírumilovných lidí. To je fantazie, která se splnila pár lidem stejné mysli a srdce, kteří se rozhodli „odejít“ a žít v komunách. Ale osvoboditelé se domnívají, že by to nevyřešilo širší problém sražených zvířat, protože převážná část z 270 milionů lidí našeho národa se nevzdá svých velkých domů v rozlézajících se městech a předměstích, ani svých dvou aut a terénních vozidel.
Poselství osvoboditelů je jasné: Neklamte sami sebe. Pokud jste součástí této společnosti, jste spolupachatelem tohoto zločinu proti našim spolubytostem. Nemusíte sami zvíře přejet, abyste byli vinní. Vina je zahrnuta v účtence za každou spotřebitelskou položku.
Další dvě skrytá zneužívání jsou s tímto spojena. Prvním je ropný průmysl. Většina si dnes uvědomuje environmentální dopad ropných vrtů. Poškodí komerční rybí líhně, nebo se vyplaví na pláži letoviska? Málokdy uvážíme, že domovy našich bratrů a sester jsou znečišťovány, bez ohledu na ekonomický význam těchto domovů pro lidi.
Každý rok dojde k tuctům úniků ropy všech velikostí, které zabijí miliony zvířat. Osvoboditelé trpí se svým bratrem, vodním zobounem, který létá centimetry nad hladinou, ponoří svůj zobák do oceánu, aby z vody procedil potravu, a místo toho zjistí, že má pusu plnou dehtu a ropy. Osvoboditelé si dovedou představit, jak se musí mořští savci cítit, když jsou pokryti ropou, mazlavou smradlavou látkou slepující jejich srst, štípající v jejich očích a ucpávající jejich nozdry a ústa. Není potřeba moc empatie, aby si člověk představil, co cítí tito členové vodní rodiny, když je jejich svět kontaminován ropou. A, osvoboditelé uzavírají, člověk nemusí být génius, aby mu došlo, že „nehody“ se budou stávat a že dojde k dalším únikům ropy. Stačí to, aby společnost přestala používat ropné produkty? Samozřejmě, že ne, bědují osvoboditelé.
Někteří lidé říkají, že by ochotně používali auto s elektrickým pohonem, kdyby bylo dostupné. Naneštěstí, litují tito lidé, v současné době dostupná nejsou. Pokud je to i vaše výmluva, měli byste si uvědomit, co by řekli osvoboditelé. Pokud byste respektovali zvířata, neúčastnili byste se systému produkce ropy, který zabijí tolik bytostí. Navíc ani řízení elektrických aut by vás nedostalo ze zneužívání zvířat na cestách.
Dokonce, i pokud bychom ignorovali tyto dva obrovské problémy naší společnosti, nemohli bychom ignorovat druhé skryté zneužívání spojené s dopravou. Silnice byly postaveny, aby umožnily dopravu. Země vybraná pro jejich umístěný už mohla být zabraná a také docela určitě byla. Pokud jsou jejími uživateli lidé, stát je z jejich země vyplatí. Pokud jsou jejími uživateli veverky, jeleni, datlové nebo i miliony hmyzu, jde ohleduplnost stranou. Se zvířecími bytostmi je zacházeno jako s přírodními zdroji, na které se berou ohledy, jen když mohou uspokojit potřeby lidské bytosti. Jindy jsou pouhými překážkami, předměty, které musí být odklizeny, jako mrtvé pařezy, které jsou vykořeněny nebo zaorány, ustupující lidskému pokroku.
Osvoboditelé jsou přesvědčeni, že kdykoliv řídíte nebo konzumujte produkty této řídící společnosti, implicitně uznáváte zneužívání, kterého se tento dopravní systém dopouští proti členům naší rodiny. Dokonce, i pokud konzumujete vegetariánskou stravu, sestávající z organických potravin přímo z místních farem, podílíte se na destruktivním distribučním systému, který umožňuje, aby se potraviny dostaly na trh.
Možná jste měli dost štěstí a vyhnuli jste se jelenovi, který vyběhnul z křoví na silnici minutu před tím, než jste projeli kolem, nebo jste uhnuli včas, abyste nesrazili veverku, která se mihla přes dálnici, zrovna když jste se blížili k místu, kde se krmí, nebo jste tak akorát zastavili, abyste nenarazili do psa, který přebíhal silnici, aby dohnal kočku. Nezáleží na tom, že na vašem promáčklém předním nárazníku není přilepená srst. Podílením se na tomto krutém systému jste jen dovolili někomu jinému zabíjet za vás.
Dopravní systém je dostatečně podstatným rysem naší společnosti, abychom odsoudili náš systém jako neodvolatelně násilný k nelidem. Ale je toho víc! Ničení divokých habitatů se neprovádí jen ve jménu dálnic. Silnice vedou ke stavebním projektům, ať už jsou to nová kondominia stavěná na „nerozvinuté“ stráni, nebo obchodní centra stavěná na „prázdných“ místech se stromy a trávou.
U „nerozvinuté“ a „prázdných“ jsou uvozovky, protože jde o lidostředná slova. „Nerozvinuté“ znamená prostě ještě nezastavěná podle lidských specifikací. Stromy, mech a další vegetace, nory malých zvířat, mravenčí kopce, včelí úly a hnízda jsou přírodními zástavbami v životech nelidských bytostí. Stejně tak představa, že oblast je „prázdná“, omezuje svůj význam na lidské obyvatele.
Pro osvoboditele není vymýcení země ničím jiným než krádeží jejich původním obyvatelům, zvířatům. Lidé by měli přistupovat ke každému místu na planetě s respektem k jeho současným obyvatelům a zvážit, zda by lidská přítomnost byla spravedlivá k ostatním bytostem. Očekáváme, že nám ostatní lidé prokáží stejnou slušnost. Nebylo by spravedlivé, pokud by někdo přišel do našeho sousedství a rozhodl se srovnat náš dům se zemí, aby si postavil svůj. Osvoboditelé nevěří v rozdílné zacházení s našimi bratry a sestrami.
Pokud jde o zvířata, nezáleží na tom, proč jsou jejich domovy ničeny. Problémem je, že nemohou jíst, spát, hrát si, chodit nebo založit rodinu v oblasti, kterou si vzali lidé. A lidé si vezmou zemi na víc než jen stavební projekty. Lyžařské svahy mýtí horské vrcholy. Dolování nejen srovnává hory a pohřbívá oblast v hlušinách. Také znečišťuje vodní toky a rozšiřuje svou destrukci na kilometry. Užitná břemena, uvolňující místo pro elektrické a telefonní linky, vyřezávají z existence široké plochy divočiny, aby kovová monstra mohla kráčet po krajině. Těžařský průmysl znásilňuje lesy a dělá pouště z kdysi nedotčených zemí.
Možná největší vykořisťování země je působeno pastvou domácích zvířat, jako jsou krávy a ovce. Je stále známější, že deštné pralesy jsou mýceny z velké části kvůli pastvě dobytka. Ale tento problém je větší, než se zdá na první pohled. Divoká zvířata jsou ničena, spolu se svými habitaty, aby se nakrmila domácí zvířata, a tato domácí zvířata jsou pak poražena pro lidskou spotřebu.
Ve Spojených státech je situace stejně zlá. Obrovské oblasti divočiny jsou ničeny, aby udělaly místo pro pastvu dobytka. Vedle toho program kontroly predátorů, placený z našich daní, zabíjí každý rok miliony zvířat, které mohou nějakým způsobem ovlivnit ziskovost provozu farem. Tento program kontroly predátorů chytá do pastí, tráví a střílí mnohé zvířecí bytosti, včetně lišek, vlků, rysů, pum, mývalů, jezevců, kojotů, norků, ondater, jestřábů, orlů a dalších druhů divokých zvířat, které jsou farmářům na obtíž. Ale pasti a otravy nejsou specifické pro „cílová zvířata“. Oběti na necílových ptácích, malých savcích a dokonce domácích psech a kočkách se každý rok pohybují ve stovkách tisíců.
Program kontroly predátorů není jediným skrytým zneužíváním spojeným s obchodem se zvířecím masem. Dalším a větším je využití zemědělské půdy na nakrmení miliard domestikovaných zvířat, která budou poražena. Na jedno kilo zvířecího masa je potřeba 16 kil kvalitních rostlinných bílkovin. To znamená, že pěstování obilí na nakrmení zvířat, která jsou nakonec zkonzumována masožravými lidmi, vyčerpává zemi šestnáctkrát více, než kdyby živila vegetariány. Když uvážíte, že 90 % všeho sklizeného obilí se zkrmuje zvířatům určeným na porážku, bude vám zřejmé, kolik zemědělské půdy je věnováno na uspokojení naší posedlosti masem.
Pro osvoboditele to má dvojí význam. První, půda využívána na zemědělství je usurpována pro lidi, když by mohla živit divoká zvířata. Pokud by vám záleželo na spravedlivém zacházení se zvířaty při společném životě v přírodě, určitě byste neničili jejich zemi, abyste ji vykořisťovali na zemědělství nebo produkci nadbytku potravin, které nejsou nutné pro vaše přežití.
Také uvažte, že pesticidy a herbicidy jsou úzkostlivě a velkoryse aplikovány na toto obilí. Chemický průmysl je ohromně silný zájem. Praktiky organického farmářství jsou možná na vzestupu, co se týká plodin pro přímé spotřebitele. Ale ty představují jen mizivou část všech pěstovaných plodin. Většina zemědělské produkce končí jako krmivo pro zvířata. Pole jsou stříkána a tyto jedy zabíjí stovky tisíc, pokud ne milionů, polních myší, králíků, kojotů, jestřábů a dalších, kteří se dokázali adaptovat na život v těch pár stromech nebo křoví, které lemují farmářské pozemky.
Neměli bychom zapomínat, že čím více je potřeba země na produkci, tím více se spotřebuje energie, čímž se přispívá k ropnému problému uvedenému výše. Energie je vždy bezpodmínečnou složkou každého provozu a jeho zneužívání nelidí nesmí být přehlíženo.
Jediný energetický zdroj, ke kterému jsme se zatím dostali, je ropný průmysl, který zahrnuje ropné vrty a dopravu, jako zabijáka naší rodiny bytostí. Jaderné reaktory, které do životního prostředí vypouští nízké hladiny radiace, ničí místní divokou přírodu. Osvoboditelé poukazují, že pokud trpí lidé žijící v blízkosti jaderných reaktorů zvýšeným výskytem leukémie a dalších druhů rakoviny, co si myslíte, že se děje těm milionům bytostí, které nemají na výběr život někde jinde? Navíc je voda používaná k ochlazení jaderných reaktorů zahřívána a pak navrácena ke zdroji, obvykle do řeky, čímž zvyšuje teplotu okolního prostředí. Když se ekosystém změní, zvířata závislá na starých podmínkách jsou zničena.
Jaderné reaktory nejsou v ohrožování nelidí samy. Hydroelektrárny využívají přehrady, které mění celý ekosystém obrovských rozloh půdy. Pouště se stanou jezery a řeky po proudu vyschnou na stružky, které dokážou uživit jen malou část bytostí, které jsou závislé na živoucí vodě.
Žádná diskuze o škodách na přírodě a jejích zvířatech by nebyla úplná bez zmínky o pálení uhlí a jeho následné produkci kyselých dešťů. Jezera se stala neplodnými vodami a lesy byly degradovány na hnědou suť bez života kvůli dopadům kyselých dešťů. Kam zmizely miliony za miliony zvířat, které obývaly tato jezera a lesy?
Osvoboditelé se smutkem uznávají, že lidé nepřemýšlí nad dopady své spotřeby energie na nelidské bytosti. Kdo chce při rozsvícení světla vidět zhasnout život?
Tyto komentáře neměly zabíhat do detailů každého z těchto aspektů společnosti. Měly předložit základní důvody, proč osvoboditelé shledávají společnost nezvratně zkaženou. Osvoboditelé používají tento argument, aby ukázali, že všichni, kdo se podílejí na tomto systému, jsou až po krk v krvi nevinných bytostí. I ten nejzapálenější milovník zvířat je vinen z vraždy podílením se na zlém, destruktivním systému.
Osvoboditelé chtějí, aby lidé věděli, že všechny protesty, dopisy poslancům a platby organizacím na ochranu zvířat neruší skutečnost, že svými daněmi platí za zvířecí výzkum v medicíně a armádě, za program kontroly predátorů, za dotace dřevařskému průmyslu a zemědělcům, za údržbu veřejných pozemků používaných lovci, za stavbu a údržbu dálnic, za ochranu investic ropného průmyslu a za mnoho dalšího zneužívání zvířat.
Až příště dáte stovku zvířecí organizaci, pomyslete na ty tisíce, které ročně odevzdáte na daních z příjmu, prodeje a nemovitosti na podporu krutosti na zvířatech.
Osvoboditelé ilustrují ironii života v systému zneužívajícím zvířata jako milovník zvířat pohledem na péči o společenská zvířata. Někteří lidé přijali morální nutnost života jako přísní vegetariáni, což je mimochodem menšinový postoj mezi těmi, kdo se nazývají „aktivisty za právy zvířat“. Přesto mnozí z těchto oddaných vegetariánů otevírá konzervu kočičího nebo psího jídla, aby nakrmili své společníky večeří z kuřecího, kravího, nebo rybího masa. Jak může kdokoliv hlásat lásku ke zvířatům a přitom zabíjet jeden druh zvířete, aby nakrmil jiný druh, udivují se osvoboditelé.
Odpovědí vždy je, že psi a kočky nejsou přirozenými vegetariány, takže krmit je masem znamená dovolit jim žít podle jejich normálních sklonů. Podle osvoboditelů tato odpověď ignoruje skutečnost, že psi a kočky jsou zdomácnělé bytosti, odcizené od svých přirozených stavů. Jejich krmné zvyky nemohou být ospravedlněny na základě chování divokých zvířat. Navíc, když masožravci zabíjí, vykonávají tak amorální čin. Když kočka nebo pes zabijí, není to zlý skutek, spáchaný z nemorálních úmyslů. Je to něco, co tato zvířata dělají. Když lidé zabíjí krávy, aby nakrmili kočky a psy, je to úmyslný, promyšlený čin, a proto má morální rozměry. Kdo dá přednost psovi a kočce před krávou?
Pokaždé, když někdo otevře plechovku psího jídla, krmí své společníky masem nevinných bytostí zabitých kvůli speciesistickým důvodům. Je to vědomá volba pomoci jednomu druhu zvířat před druhým. Tentokrát se speciesismus neprojevuje upřednostněním lidí nad jinými bytostmi. Spíše jde o upřednostnění určitého druhu nelidí nad jinými. Je to možná trochu velkorysejší, ale jde nicméně o speciesismus.
Jak zjistili někteří lidé, kočky a psi mohou být zdraví na přísně vegetariánské stravě. Ale krmení psů a koček vegetariánskou stravou vyžaduje snahu. Multimiliardový průmysl s krmením pro mazlíčky, který je úzce spojen s jatečným průmyslem, vydělává na soucitu krátkozrakých lidí, kteří mají rádi zvířecí společníky. Průmysl s krmením pro mazlíčky podporuje průmysl obchodu s mazlíčky, který podporuje množící průmysl. To vše je placeno účastníky systému, kteří kupují krmivo pro „svá“ zvířata. Takoví účastníci mohou být výzkumníky nebo starou paní milující zvířata.
Možná máte potíže přijmout osvoboditelskou pozici předloženou v této kapitole. Osvoboditelé mají obavy, že lidé vystavení těmto představám mohou být zatlačeni za svůj toleranční limit, což způsobí, že se osvoboditelským představám naplno uzavřou. Koneckonců osvoboditelé říkají, že každý, kdo se podílí na tomto šíleném, zneužívajícím, vražedném systému je vinný z vraždy nevinných bytostí. To je těžká rána, zvláště pokud o sobě smýšlíte jako o soucitném člověku. Pravděpodobně usoudíte, že nemáte jinou možnost, než se podílet na společnosti a doufat, že uklidníte své svědomí tím, že si řeknete, že je to mimo vaši kontrolu. Jak můžete žít bez auta, nebo bez elektřiny vyráběné násilnými prostředky, nebo bez kupování spotřebitelských produktů dovážených vražednými vozidly, nebo bez placení daní? Nemůžete být součástí této společnosti, udržet si práci, založit rodinu a dál žít normální život, kdybyste byli tak extrémní, jak osvoboditelé naznačují.
Jak můžete zaplatit své členské poplatky organizacím, jezdit na protesty, psát poslancům a krmit svého psa, když během toho nemůžete zneužívat zvířata?
Můžete se ptát: „Možná je určité zneužívání nutné, abychom mohli dál pracovat uvnitř systému k zastavení zneužívání?“
Odpovědí osvoboditelů je, že je to „hovadina!“ Podle osvoboditelů když někdo pracuje uvnitř systému, je to volba. Pokud je jeho důvodem pro zůstání v systému boj za jeho rodinu, osvoboditelé by to pochopili. Jsou přesvědčeni, že tohle dělají! Každá válka má své infiltrátory a sabotéry, kteří pomáhají rozptýlit energii nepřítele. Nicméně osvoboditelé jsou přesvědčeni, že většina lidí pracuje uvnitř systému, protože jsou spotřebiteli, tak jak si je společnost vycvičila. Líbí se jim řídit auta, nakupovat nábytek, mít pěkný dům, být respektovanými členy své komunity. Pracují uvnitř systému, protože chtějí být součástí společnosti. Dělají to pro sebe, ne pro zvířata.
Skrytá povaha mnohého zneužívání zvířat dovoluje pseudodbalým lidem oklamat se do přesvědčení, že mohou být členy této společnosti a stále žít život bez krutosti. Osvoboditelé doufají, že jejich argumenty tento mýtus vyvrátily. Pokud ano, pravděpodobně se teď cítíte sklíčeně. Podle osvoboditelů je to dobře. Bolest šlechtí půdu změny. Jakmile budete připravení, budou osvoboditelé chtít zasít pár semínek.
Ve zkratce, osvoboditelé jsou přesvědčeni, že zneužívání zvířat je nedílnou součástí společenské reality. Jako společenské bytosti manipulované násilnými silami jsme komplici vyvražďování naší rodiny bytostí. V kombinaci s omezeními lidské povahy v respektování nelidského života existuje smrtelná, neproniknutelná bariéra v osvobození zvířat. Tito lidé věří, že jen revoluce, úplné ukončení této společnosti, nám umožní uchránit naší rodinu před mučením a smrtí.
V další kapitole se budu věnovat diskuzi o nenásilí jako možné metodě revoluce. Předložím osvoboditelské vysvětlení toho, proč se nenásilí nedá použít k osvobození zvířat, a vysvětlím, proč jsou přesvědčeni, že militantní intervence je jedinou účinnou alternativou.
Zpět na Obsah