zpráva z michalkolesar.net:
Tato akce měla být původně pouze rešerší, ale stala se záchranou jedné slepice.
Drůbežárna byla zřejmě čerstvě po naskladnění. Poohýbaná dvířka klecí, mnoho slepic v uličkách, ale i venku z haly. Jedna dokonce odpočívala ve sprše.
Pak jsme v koutě našly jednu slepici. Nejdříve jsem myslel, že je mrtvá. Široce roztažené nohy, hlava položená na zemi mezi nimi, zavřené oči. Šel jsem blíž, pohladil to mrtvé tělo a ona zvedla hlavu.
Můj přítel, který se mi stal bratrem, se mě zeptal, jestli ji můžeme vzít sebou. Přikývl jsem, on ji vzal do náruče a šel.
V autě, když jsem ji měl na klíně a vezly a vezli jsme ji do lepšího světa ze zasraného koncentráku, se začala vzpamatovávat. Dívala se kolem sebe, pak mi dala hlavu do podpaží a na chvíli usnula.
Ta divná křeč, které ji zkřivila nohy po pár hodinách povolila. Byla asi jen paralyzovaná jako následek nějakého šoku. Ztuhlá strachem.
——————————————————-
Zvířata jsou vždy umístěna u lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo ze zachraňujících nebo u lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo z lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo ze zachraňujících.
Kritérium pro umístění je jednoduché. V místě umístění musí být v lepších podmínkách než v místech, odkud jsou odnesena, a zůstávají na dožití, které nesmí být úmyslně způsobeno člověkem.