Tato otázka mi vždycky přijde jako zdobená verze „Ale my tohle chceme dělat, tak co je na tom špatného?“ Představa, že čin provedený na základě našeho úmyslu může být morálně očištěn, je absolutně nelogická.
Nicméně horší než to je skutečnost, že takové přesvědčení je nebezpečnou pozicí, protože nám umožňuje ospravedlnit některé praktiky, které jsou všeobecně odsuzovány. Abychom si to předvedli, považte následující zopakování základu otázky: „Utrpení může být omluveno, pokud je chováme s účelem.“ Nemůže být tedy obdobný argument použit na obranu skupiny majitelů otroků, kteří chovají a zotročují lidi a ospravedlněn tím, že řekneme „ale oni jsou chován, aby byli našimi dělníky“? Nemohli by nacisté bránit zabíjení Židů tím, že by řekl „ale my jsme je shromáždili, aby byli zabiti“? –DG
„Hanba takové morálce, která je hodna vyvrhelů a která není schopna rozpoznat věčnou esenci, která existuje v každé živé věci a září s neproniknutelným významem z očí všech, kdo vidí slunce!“ –Arthur Schopenhauer (filosof)
„Ale já se nestarám o kuřata. Nezajímá mě, jestli se vaří za živa – jsou to jen kuřata. Proč by mě to mělo zajímat?“
Myslete na motivaci a připusťte si, že ten druhý je dosažitelný. Pak je jednodušší sestavit odpověď. Souzněte s tím, co říkají – možná jste taky byli takový a dokáže porozumět jejich pocitům. Lidé mají rádi pocit, že jsou vyslechnuti. A spíše než začít monolog se zeptejte na více informací.
Můžete zkusit říct: „No, vím, co myslíš. Taky jsem se o kuřata nezajímal. Zajímá tě týrání psů a koček?“ Až odpoví, budete moci vysvětlit, že hospodářská zvířata jsou stejně jako psi a kočky schopni cítit bolest a trpět a že jsou to jedinci, kteří nechtějí být zavřeni ve velkochovu a násilně zabiti.
Ale řekněme, že budou pokračovat s: „Ne, zvířata mě vůbec nezajímají.“
Můžete zkusit říct: „Jasně, ale já to tak neberu. Mám kamarády, kteří nejsou milovníky zvířat, ale i tak jsou vegetariáni, protože jsou prostě proti násilí a krutosti. Zvířata ve velkochovech jsou mrzačena, nikdy nemohou dělat nic, co je pro ně přirozené, a jsou natěsnána po celý život ve svých vlastních výkalech. Kuřata jsou chována a nadopována, aby co nejrychleji vyrostla, takže se zmrzačí pod svojí vlastní váhou. Myslím, že kdybys viděl, jak špatné to je, nechtěl bys to podporovat. Vím, že to může být divná otázka, ale proč jíš maso?“
Další běžná odůvodnění jsou:
„Zvířata se v přírodě jedí navzájem, tak proč bychom je nemohli jíst?“
„Nejsou lidé na vrcholu potravinového řetězce?“
„Nejsou lidé všežravci?“
Můžete zkusit říct: Jasně, taky jsem to tak měl. Ale pak jsem si uvědomil, že ve všech ostatních aspektech našeho života se nespoléháme na zákon džungle, na představu, že mocní tvoří pravidla, abychom určili své morální hodnoty. Nesouhlasíš, že bychom měli mít zákony, které by chránili psy a kočky před týráním?“ Jakmile získáte jejich souhlas v tomto bodě, můžete poukázat, že hospodářská zvířata nemají žádnou právní ochranu, že to, co se jim děje, by bylo nelegální, pokud by šlo o psy a kočky, a přesunout se možná k něčemu jako: „Tak jako ty nepodporuji vraždu, i přesto, že zvířata spolu bojují na smrt, aby ubránila svá teritoria. A žádný etický člověk neschvaluje znásilnění, i přesto, že některá zvířata používají znásilnění jako způsob reprodukce. Jako lidé máme schopnost být laskaví, namísto krutých. A samozřejmě, že na velkochovech není nic přirozeného; tato místa jsou tak nepřirozená, jak to jen jde – hromadná krutost, hromadné týrání, hromadné mučení. Kuřata jsou chována a nadopována, aby co nejrychleji vyrostla, takže se zmrzačí pod svojí vlastní váhou – to je teprve nepřirozené! Dává ti to smysl?“
Tady připustíte, že otázka dává smysl, najděte něco, na čem se shodnete, s čím ten druhý souzní, a pak převeďte diskuzi zpět na krutost.
Viz také: #13, #61
Zpět na Zvířata a morálka