V časných hodinách 23. října 2015 jsem pákovými kleštěmi prostříhnul zadní plot liščí farmy na Hospital Road v Burlingtonu ve Wisconsinu.
Prvním uvězněným zvířetem, které jsem našel, byl devítikilový králík v malé celodrátěné kleci. Byla buď zanedbaným mazlíčkem, nebo zdrojem potravy. Nemohl jsem ji vzít s sebou, pustil jsem ji do pole za pozemkem. Bylo to těžké rozhodnutí, ale aspoň stráví část svého života svobodným skákáním a ucítí zem pod nohami, než přijde její čas.
Na pozemku bylo jen dvacet lišek. Byly vysoké, nádherné a černé se zářivýma očima. Vplazil jsem se do jedné z jejich klecí, abych se pokusil jednu vytáhnout, ale jen zavrčela a stáhla se. Vyšly ven, až když jsem vycouval a díval se z dálky. Jakmile se dostaly ze svých klecí, začaly radostně pobíhat v kruzích. Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy viděl. Nečekal jsem, abych viděl, že se dostaly skrz díry ve třech vrstvách plotu, který je udržoval uvězněné.
Přepad kožešinové farmy může být proveden i jediným člověkem s dostatkem odvahy a lásky. Mrzí mě, že tenhle přepad nebyl úspěšnější. Akce byla provedena v solidaritě s Walterem Bondem. I když je to možná pošetilec, Walter je hrdina pro zvířata a soudruh, na kterého nezapomeneme.
„Život se zmenšuje a zvětšuje podle velikosti odvahy člověka.“ — Anais Nin