Zvířeckoprávní aktivisté se nechtějí uchylovat k násilí, ale mnozí ho vidí jako jedinou možnost
Na včerejším setkání v Kentu sledovaly zhruba 3000 členů Fronty za osvobození zvířat záznam proslovu Jerryho Vlasaka, předního aktivisty, kterému zakázali vstup do země kvůli tomu, že schvaluje násilí. Někteří militantní aktivisté se zavázali, že vystupňují útoky proti průmyslu, který zneužívá zvířata. Díky takovým hrozbám mají aktivisté konečně dopad. Obchodní sdružení stavitelů vyhlásilo, že jeho členové odmítnou projekty týkající se výzkumu na zvířatech bez odškodnění.
Aktivisté byli obecně odsuzováni i v rámci hnutí na ochranu zvířat. Peter Singer odsoudil násilí a prohlásil, že naše hnutí riskuje vážné škody od sdružení s hrstkou aktivistů ochotných jít za pokojný protest.
Ale poškodili Černí panteři americké hnutí za občanská práva? Naopak spíše posílili radikální, i když rozumný a nenásilný hlas Martina Luthera Kinga.
Zděšena násilím některých protipotratových aktivistů cítím nervozitu, když vidím, že se část našeho hnutí uchyluje k podobným taktikám. Ale dokonce i Singer, po té, co odsoudil militantní hrozby, napsal, že „je jen málo, co nenásilní aktivisté mohou ještě udělat“. S tím souhlasím, minimálně bez hrozby, kterou představuje militantní odnož. A nedělat nic, nechat zvířata na pospas farmaprůmyslu, není možností.
Každý rok představí farmaceutické společnosti stovky nových léků, které téměř ničím novým nepřispívají – nahrazují ty, jejichž patenty vypršely, protože na generikách nevydělají farmaceutické společnosti tolik peněz. Při testech těchto kopírovaných léků zemřou každý rok stovky tisíc zvířat. Měly by tyto praktiky podporu veřejnosti, pokud by byly uvedeny v obecnou známost?
Testy na lidech neděláme, přesto, že by šlo o kvalitnější vědu, protože by to nebylo etické. Zvířeckoprávní aktivisté tvrdí, že to, že dáváme přednost svému vlastnímu druhu, nečiní testy etickými, pokud jsou prováděny na zvířatech. Ti, kdo nesouhlasí s testy na život ohrožující nemoci, by přesto neměli souhlasit s obecným testováním.
Po 30 letech boje proti rakovině za pomoci testů na zvířatech počet úmrtí na rakovinu stoupá – lidé s rakovinou žijí déle, ale onemocní mnohem více lidí. Mnoho studií zveřejněných ve vědeckých časopisech spojuje západní styl stravování se spoustou nemocí, včetně rakoviny. Pokud by financování testů na zvířatech bylo převedeno na programy podporující změny ve stravování, konečně bychom se dočkali poklesu křivek těchto nemocí – a to etickými prostředky. Místo toho úřady podporují nehumánní velkochovy, povzbuzují západní obyvatele, aby konzumovali více masa, než je zdravé.
Základním kamenem veřejné podpory vivisekce je ujištění, že vědci dělají vše, co mohou, pro to, aby ochránili zvířata, která zabíjejí. Na webové stránce SHAC je záznam ukazující vědce, který bije štěně bígla za to, že se brání svému mučení, a opici na operačním stole Huntingdon Life Science, která zvedá hlavu, zatímco má otevřený hrudník. Doufáme, že jde o odchylky, ale běžný život v laboratořích je nehumánní. Miliony zvířat žijí v malých klecích, jsou vyndavána jen, aby do nich píchali jehlami, řezali je, nebo je krmili jedem či nejnovějším lékem.
Na rozdíl od Vlasaka mnoho zvířeckoprávních vůdců prohlásilo, že bychom se měli dívat na taktiky Gandhího a Kinga. Ale co kdyby byli v jejich dobách Indové či Afroameričané vražděni po milionech ročně, odsoudili bychom hrozby násilí a volali po pokojném protestu? Takové výzvy od zvířecích ochranářů naznačují, že zákony jsou pro ně cennější, než životy těch, které se zavázali chránit.
Někdy by mohl tvrdit, že bychom měli uvážit lidské životy, které vědci mohou zachránit. Co pak s vědci, kteří nezachraňují životy, ale provádí smrtelné experimenty na primátech, testují nelegální látky či zkoumají premenstruační syndrom? Znamená to, že takové argumenty ještě nerozhodují o násilí vůči nim?
Pokud bychom měli citovat vůdce, byl by to v tuto chvíli John F. Kennedy, který řekl: „Ti, kdo činí pokojnou revoluci nemožnou, činí násilnou revoluci nevyhnutelnou.“ Nikdo rozumný nechce násilnou revoluci. Ale systém vědeckého testování potřebuje revoluční přepracování. Úřady by měly být zahanbeny, že jejich nezpochybňující podpora zkorumpovaného systému nechala situaci dojít až k tomuto. Hrozby násilím vůči lidem by neměly být jediným způsobem, jak dostat prostopášné násilí v našich laboratořích k diskuzi ať už v parlamentu či ve vedoucích světových novinách.
6. září 2004